Eta-Aquaridy - prach z Halleyovy komety v podobě „padajících hvězd“
Eta-Aquaridy jsou meteory neboli „padající hvězdy“, jejichž původcem je slavná Halleyova kometa, přesněji prach uvolněný z této komety. Naše Země se s ním střetává každý rok na jaře a pak také na podzim v říjnu v podobě meteorického roje Orionidy. Eta-Aquaridy můžeme na obloze zahlédnout mezi 20. dubnem a 26. květnem. Nejvíce jich po obloze létá kolem 6. května, kdy můžeme na čisté horské obloze daleko od svítících měst spatřit až 20 meteorů za hodinu, při zvýšené aktivitě i několikanásobně více.
Eta-Aquaridy jsou poměrně aktivní, ale jejich radiant (místo, odkud na obloze vylétávají) se nachází i ráno před rozedněním velice nízko nad obzorem, proto jich nemůžeme večer ani během noci spatřit tolik, jako ráno. Meteory z tohoto roje jsou ale velice rychlé a dlouhé. Ve druhé polovině noci můžeme také zahlédnout občasné bolidy - velice jasné meteory. Doporučujeme sledovat nebe zejména před vrcholem jejich aktivity, tedy před 6. květnem.
Eta-Aquaridy v roce 2022
Aktivita tohoto roje je poměrně plochá. Jeho sledování může být proto zajímavé nejen v den maxima činnosti 6. května, ale také několik dnů před a po maximu. V tomto roce (2022) budou nejvhodnější podmínky pro pozorování Aquarid začínat na přelomu dubna a května. Měsíc bude v té době ve fázi kolem novu a pozorování padajících hvězd nebude svým svitem rušit. V době maxima činnosti Eta-Aquarid kolem 6. května bude Měsíc zapadat kolem půlnoci. Ve druhé polovině noci a nad ránem tedy stále ještě nebude Měsíc svým světlem pozorování padajících hvězd rušit. Díky občasným velice jasným a dlouhým meteorům, které se u tohoto roje vyskytují, můžeme ovšem Eta-Aquaridy zahlédnout i za mírného svitu Měsíce. Zkusit štěstí tedy můžete i v několika následujících dnech po maximu činnosti tohoto roje.
Odkud Eta-Aquaridy nejlépe sledovat?
Samozřejmě z míst co nejdál od svítících měst a pokud možno co nejvýše položených, nejlépe z hor. Právě na horách se můžete dostat nad nízké mraky, nízkou inverzní oblačnost nebo nad mlhu, která se často vyskytuje v údolích. V Moravskoslezském kraji je takovým ideálním místem hřeben Gruně v Beskydech. Zde jsou v DARK SKY Beskydy - Parku tmavé oblohy návštěvníkům k dispozici astronomové/průvodci a především velké astronomické dalekohledy, kterými se můžete podívat na nejrůznější objekty, které budou na hvězdné obloze právě viditelné. Občasný průlet meteoru z roje Aquarid může být pěkným zpestřením.
Pozorování v DARK SKY Beskydy - Parku tmavé oblohy
Při příznivé předpovědi počasí budou u nás v DARK SKY Beskydy - Parku tmavé oblohy, probíhat prohlídky hvězdné oblohy našimi dalekohledy. Podíváme se na nejrůznější objekty hvězdného nebe, především na galaxie, které jsou v této roční době dobře viditelné, něco si o nich povíme, ukážeme si barvy hvězd a vícenásobné hvězdné systémy, za pomoci speciálního laserového ukazovátka si ukážeme souhvězdí jarní oblohy a zvířetníková souhvězdí - Blížence, Raka, Lva a Pannu. Přímo nad našimi hlavami se bude nacházet známý obrazec Velkého vozu (souhvězdí Velká medvědice) a dostane se také na báje, které vypráví o vzniku souhvězdí podle staré řecké mytologie.
To nejlepší až k ránu
Jak už to tak u meteorických rojů bývá, také Eta-Aquaridy můžeme nejlépe spatřit v ranních hodinách. U Aquarid to však platí mnohem více, neboť radiant v souhvězdí Vodnáře vychází až ráno za svítání. Většina meteorů, které z tohoto místa vylétávají nám tedy během večera a noci zůstane skryta pod obzorem. Teprve ráno můžeme vidět alespoň tu polovinu meteorů, která si to namíří směrem nahoru na viditelnou část oblohy.
Jak Eta-Aquaridy na obloze vznikají?
Eta-Aquaridy, stejně jako ostatní meteorické roje, jsou světelným jevem, který způsobují drobné kamínky o velikosti zrnka písku vnikající velkou rychlostí (v případě Eta-Aquarid téměř 67 km za sekundu!) do našeho ovzduší. Při takovéto rychlosti dochází díky velkému tření o ovzduší k rozžhavení a úplnému vypaření tohoto kamínku. To je doprovázeno krátkodobým „zazářením“, které na obloze vidíme. Při průletu větších částic, které na obloze vytvoří velmi jasný meteor (bolid), může navíc dojít k tak výrazné ionizaci vzduchu, že tento vzduch v místě průletu může na obloze zářit ještě i několik sekund, vyjímečně až desítek sekund po průletu bolidu. Na obloze pak vidíme světelnou stopu, která se může působením větru různě zvlnit.
Kde se Eta-Aquaridy berou?
Téměř všechny meteorické roje jsou vytvářeny prachovými částicemi uvolněnými z některé komety. U meteorického roje Eta-Aquaridy je původcem tohoto prachu slavná kometa 1P Halley. Naše Země se při svém oběhu kolem Slunce setkává s tímto prachem právě na přelomu dubna a května a pak také ještě v říjnu, kdy můžeme na obloze vidět meteorický roj Orionidy.
