Proč nevidím na hvězdárně ani velkým dalekohledem to, co u vás v parku tmavé oblohy?
Odpověď
Hvězdárny přístupné veřejnosti jsou bohužel ve městech nebo na okraji měst, kde je obloha díky světelnému znečištění příliš světlá. Obloha u nás v parku tmavé oblohy je mnohem tmavší, proto můžete vidět v našich dalekohledech to, co na hvězdárnách v blízkosti měst vidět nelze. Astronomický dalekohled totiž funguje jako trychtýř na světlo. Čím větší dalekohled, tím více světla posbírá, ale nejen více světla z vesmírného objektu, ale i více světla z oblohy. A dalekohled nedokáže světlo vesmírného objektu oddělit od světla oblohy. Aby byly objekty hlubokého vesmíru v dalekohledu dobře viditelné, musí být obloha tmavší, než objekty, které chcete vidět. Pokud je naopak obloha světlejší než vesmírný objekt, který chcete vidět, pak ho neuvidíte ani sebevětším dalekohledem. Proto je nesmírně důležité, aby byly astronomické dalekohledy umístěné co nejdál od svítících měst, jinak nemohou plnit svou funkci naplno. Mít velký dalekohled ve městě, je jako mít Ferrari na rozbité silnici. Můžete se s ním pochlubit, ale moc se s ním neprojedete. Jeho možnosti zůstanou nevyužité.
Měsíc a planety jsou také u vás viditelné lépe než na hvězdárnách?
Odpověď
Ano, i tato jasně zářící tělesa jsou u nás viditelná mnohem lépe. Důvod je velice jednoduchý. Pozorování u nás probíhá v otevřené krajině bez zdrojů tepelného vyzařování, zatímco hvězdárny mají kolem sebe v okruhu několika kilometrů městskou zástavbu plnou betonu, asfaltu a dalších staveb, ze který večer stoupá teplo. To způsobuje neklid vzduchu. Obraz v dalekohledu se pak vlní, je neostrý, jemné detaily na Měsíci a planetách nejsou viditelné. Navíc klasická astronomická kopule je sama o sobě velký problém - teplo vyzařované návštěvníky a jejich teplý vydechovaný vzduch uniká ven z kopule jedinou možnou a zároveň tou nejhorší cestou - úzkou otevřenou štěrbinou přímo před dalekohledem, tedy tím nejcitlivějším místem. Díky tomu se jemné detaily na Měsíci a planetách ztrácejí. Čím je dalekohled větší, tím více se v něm neklid vzduchu projevuje. I proto je důležité, aby byly především velké dalekohledy umístěné tam, kde jsou tyto negativní vlivy minimální, tedy v otevřené krajině, bez zástavby. Značný vliv na detaily viditelné v dalekohledu u nás má i větší nadmořská výška.
U nás na chalupě je vidět hvězd dost. Proč bychom měli přijet k vám do parku tmavé oblohy?
Odpověď
Jednoduše proto, že u nás zažijete dvouhodinový program s výkladem průvodce, nikoliv pouhý pohled na nebe. A především proto, že u nás uvidíte velkými dalekohledy nejen hvězdy, ale také hvězdné systémy, gigantické hvězdokupy se statisíci hvězdami, mlhoviny, ve kterých se rodí nové hvězdy (hvězdné porodnice), mlhoviny vznikající ze zanikajících hvězd (hvězdné hřbitovy), milióny světelných let vzdálené galaxie - obrovské hvězdné ostrovy podobné naši Mléčné dráze nebo překrásnou měsíční krajinu posetou krátery, měsíčními horami a pohořími, měsíční moře plné lávy, mořské hřbety, rýhy, zlomy, brázdy, planetu Saturn s překrásnými prsteny a několika jeho měsíci, planetu Jupiter s oblačnými útvary v jeho atmosféře a jeho největší měsíce..., samozřejmě ne všechno během jednoho večera. Ideální je navštívit nás v každou roční dobu alespoň jedenkrát.
U nás na okraji města za lesem je tma, že není vidět ani na krok.
Když si koupím dalekohled, uvidím to, co jsem viděl u vás v parku tmavé oblohy?
Odpověď
Pocit tmy u vás je pouze mylný dojem způsobený tím, že vaše oči jsou přizpůsobené na okolní světlo. Teprve po cca 15 - 30 minutách bez pohledu do jakéhokoliv světla (ani na mobil, svítící hodinky apod.) zjistíte, kolik je ve skurečnosti kolem vás světla (až si oči zvyknou na „tmu“). Dalekohledem se však potřebujete dívat nahoru na oblohu a proto potřebujete tmu nahoře na obloze. Ta je ale přesvětlená blízkým městem. Les možná ztlumí světlo u vás na zemi, ale ne na obloze. Doporučujeme s dalekohledem vyjet autem někam hodně daleko od města. Nebo ušetřit za nákup dalekohledu a raději se přijet několikrát za rok podívat k nám velkým dalekohledem.
Kdy je nejlépe přijet k vám do parku tmavé oblohy?
Odpověď
Jaro - jednoznačně nejvhodnější doba pro pozorování milióny světelných let vzdálených galaxií, obrovských hvězdných ostrovů podobných tomu našemu. Jarní obloha je jimi doslova poseta. Na počátku jara 2026 navíc bude ještě viditelná největší planeta Sluneční soustavy, Jupiter s oblačnými útvary v její atmosféře a několika měsíci, které kolem ní obíhají.
Léto - nejvhodnější doba pro pozorování mlhovin a hvězdokup v naší Mléčné dráze.
Podzim - nejlépe viditelná největší galaxie, jakou můžeme z Česka vidět. Na obloze je větší, než několik měsíčních úplňků naskládaných vedle sebe. Na podzim 2026 bude navíc nejlépe viditelná planeta Saturn se svými překrásnými prsteny.
Zima - absolutně nejlepší nejtmavší obloha s velkým množstvím jasně zářících hvězd, třpytících se jako drahokamy. Velká a jasná mlhovina v Orionu s rodícími se hvězdami a spoustou viditelných podrobností. V souhvězdí Býka je viditelná mlhovina vzniklá nedávným výbuchem supernovy.
Odpověď na tuto otázku tedy neexistuje. Je to jako se ptát, kdy nejlépe jít do kina nebo divadla. Stejně, jako do kina nebo divadla chodíme občas nebo někteří pravidelně, protože se hraje jiný program, je nejlepší volbou navštívit park tmavé oblohy v každou roční dobu, protože pokaždé jsou vidět jiné vesmírné objekty, jiné planety, občas nějaká kometa nebo polární záře, někdy si užít tmavou bezměsíčnou oblohu plnou nádherných vesmírných objektů a jindy se přijet podívat na překrásný Měsíc nebo planety či hvězdné systémy.
